Zápisník

Zámecké CITO Toužim 2017 – Podzim 14.10.2017

Na  zámecké CITO Toužim 2017 – Podzim , dorazilo více než 30 geokačerů z blízka i dálky a udělal se pořádný kus práce, nejen na dnes už legendární hromadě,ale i na nádvoří a zámecké zahradě. Všem ještě jednou moc děkujeme ! A uznejte sami – trička jim opravdu sluší !

no images were found


 

Malá pouť Toužim – Skoky  28. 9.2017

Nikdy se mi nepovedlo absolvovat malou pouť do Skoků , neboť jí lze jít pouze v rámci velké pouti a protože jsem zatím šel vždy jen velké (2014,2015,2016 a 2017) , tak jsem uvítal že letošní rok v rámci oslav 300 let je možnost vyjímečně jít i pouť malou a to až do konce měsíce Září . Nakonec jsme se dohodli s Michalem ( zámecký pán z Toužimi ) , že se na pouť vydáme společně den před vyvrcholením oslav 300 let Skoků. Den před plánovanou poutí mi Michal volal že je nastydlý a vypadalo to že v nejhorším půjdu sám. Naštěstí se dal přes noc trochu dohromady a ráno 28.9. mě v 8:30 vyzvedával a vyráželi jsme směr Toužim . Počasí již cestou nevypadalo nejlépe. Mlha, že by se dala krájet jak kdyby jí vařil vodník Kebule . A ani v Toužimi to nebylo o mnoho lepší. Na náměstí jsme dokoupili poslední věci které nám chyběly a vydali se do místního infocentra pro poutnické pasy . Tam nás však čekali zamčené dveře a informace o tom že kvůli státnímu svátku je zavřeno . Vyrážíme tedy po silnici směr Radyně – první 4 kilometry po silnici překonáváme vcelku rychle . Procházíme kolem bývalé radyňské cihelny kde se každý rok koná olympiáda v hodu habrovkou , Pak již odbočujeme k opravené kapličce, pokračujeme kolem bývalého Doubského mlýna až k místům kde byl mlýn Tomšův tam překonáváme řeku Střelu po letos opraveném dřevěném mostku. A čeká nás první větší stoupání do vesnice Sovolusky, před ní opět cesta přehrazena elektrickým ohradníkem – snad mlhou nebo nevím jak, ale i přes to že drátku nedotýkám dostávám ránu jak od koně a ruka mě brní ještě pěknou chvílí . U místní kapličky která je zasvěcena sv. Jakubovi si dáváme krátkou přestávku a já loguji keš kterou sem v létě umístil Mamut. Ještě než se rozsedíme vyrážíme dál. Sestupujeme opět ke Střele a ke zbytkům dalšího mlýna. Nyní nás čeká poslední stoupání na Vraní vrh, poté co ho zdoláme tak již jen přecházíme pole, které je oproti letní pouti pokosené a tak ani nevadí že je pořád vlhko. Po cestě jsme viděli obrovské množství hub a dost možná jsme viděli i boletus zibrus. Připadali jsme si jako rybáři kteří chytí rybu a pak jí pustí. My houby jen vyfotili a šli dál . Z horní vyhlídky poprvé vidíme kostel a jsme za to opravdu moc rádi. V mlze jsem pouť ještě nešel, ale pořád je to lepší než kdyby pršelo . Vcházíme do sakristie , kde se setkáváme s Jirkou a Lenkou , kteří zde připravují kostel na zítřejší oslavy. Na posilněnou dostáváme kuře s rýží . Pak Michal odjíždí do Toužimi, kde jsme ráno nechali auto. Já se jdu zeptat zda můžu s něčím pomoct a dostávám zodpovědný úkol a to natřít obětní oltář v kostele. Nejdřív zakrývám plachtou dřevěné pódium kolem oltáře a pak se pouštím do natírání, mám starý štětec , válečkem by to na nerovnému povrchu moc nešlo a výsledek je snad i trošku vidět. Pak se vrátil Michal a protože jsem měl v autě opravenou schránku k mé keši , tak jí jdu vyměnit . Ještě stěhujeme rozkládací židle do věže. Dostáváme certifikáty za absolvování poutě . Jirka musí na noční a tak s Lenkou odjíždí večer pryč. My jdeme pro dřevo a ještě chvíli u kamen plánujeme věci na druhý den. Spát jdeme kolem 23:00 do věže a usínáme skoro okamžitě , kolem 3:00 ráno mě budí kroky na schodech ( něco jsem o nich už slyšel od lidí co zde spali dříve) ale tak zvědavý abych se šel podívat kdo tam chodí nejsem , otáčím se a pokračuji raději dále ve spánku. Ráno nás totiž čeká perný den …

 


 

CITO SKOKY 2017 – Podzim  23. 9.2017

Skoky jsou moje srdeční záležitost a vždy se tam těším . Na tento event jsem se domluvil s Jistrou že mě ráno vyzvedne , protože jsem chtěl oslavit na eventu 600 keš , tak jsme ještě v Toužimi odlovili místní multinu . Na náměstí jsme se rozloučili Jistra vyrazil na malou pouť a mě vyzvedl Michal ( zámecký pán) a vyrazili jsme směr Skoky po cestě jsem potřeboval odlovit ještě dvě keše a tak jsem byl rád za keše 300 let mariánského poutního místa . Po 10 hodině jsme dorazili na místo a pustili se do příprav , krátce po půl 11 jsme přivítali návštěvníky , rozdali úkoly , předali speciální CWG našim krajánkům ( což jsou brigádníci kteří se zůčastnili minimálně 5 eventů) a udělali klasické foto na schodech . Počasí se vyvedlo a byl krásný slunečný podzimní den . Práce byla trošku jiná než na jaře – zazdíval se jeden vchod do hostince , převáželo a řezalo se dřevo z prostoru za kostelem do hostince , odpadky se museli dát do pytlů aby se mohli příští týden odvést , stráň u ohniště se vystříhala od náletů a křovin , prosekala se cestička k dolní kapličce kterou blokovali vyvrácené stromy a nakonec děvčata čistili dlažbu v okolí kostela . Po poledni došlo na klasické opékání buřtů . Ještě před vernisáží grafických děl v hostinci dorazil Jistra z pouti . A krátce po 17:00 jsme se vydali zpět k domovu . Ze Skoků do Toužimi jsme jeli s Adamem z teamu AHA s jeho terénním autem a byl to tedy zážitek 😀 , V Toužimi přesedáme zpět do Jistrova automobilu a vyrážíme k domovu .

Ještě jednou děkuji všem brigádníkům za odvedenou práci .
Spoluorganizátorům za zajištění občerstvení .
A zvláštní poděkovaní patří našim milým KRAJÁNKŮM !
(AHA & team , Erdogan , Mak CZ , Miky50,PaciCZ a GEOupírek)

 

no images were found


Zámecké CITO Toužim 2017 – Jaro 

Dne 20.5.2017 proběhl první CITO event na zámku Toužim . Předpověď počasí byla nejistá ,ale věřil jsem v pěkné počasí . Ráno jsme dorazili na zámek a vyčkávali na první kačery. Ještě v 10:55 hod to vypadalo ,že tam budeme sami – naštěstí po chvíli začali první kačeři přicházet a udělali mi tím velikou radost . Na začátku eventu jsme se rozdělili do několika pracovních skupin . Největší skupina se pustila do hromady suti, kameny se vybírali na hromadu , na suť byl připraven kontejner ,který se během eventu celý naplnil . Druhá skupina se pustila do vyklízení místností na hradě a zámku a postupně vynosili pěknou hromadu nepořádku. Nakonec poslední skupina vysekávala nálety a pálila dřevo na ohništi. A i oni pracovali svědomitě. Práce v příjemné atmosféře rychle utíkala a po zaslouženém obědě v podobě buřtíků na ohni jsme se vydali vyfotit na náměstí k soše Jiřího z Poděbrad. Poté práce ještě pokračovala až do 16:00 hod kdy začala komentovaná prohlídka hradu a zámku s obsáhlou přednáškou. Jak to na eventu po celý den vypadalo se můžete podívat na fotografiích. Nakonec bych Vám chtěl ještě jednou MOC poděkovat za Vaší účast na eventu a velkou pomoc při obnově zámku .



CITO SKOKY 2017 – Jaro (22. 4. – 23. 4.)

Sobota
Na jarní CITO jezdím vždy o den dřív abych si ráno vše v klidu připravil a udělal nějakou tu práci a hlavně přespal v kostele. Letos to nebylo jiné, byť nebyla předpověď nic moc (slibovali od deště přes mráz až po sněhové vánice). V sobotu úderem 13:30 za vydatného deště mě vyzvedl Sonyma a vydali jsme se směr Přílezy, kde měla být už od rána brigáda na historickém kostelíku. Cestou déšť pomalu ustával a v Toužimi už nepršelo. Než jsme dorazili do Přílez odlovil jsem jeden ze dvou restů v této vesničce. U kostelíka nás po 14:00 vítala modrá obloha a bohužel také prázdné okolí. Udělal jsem tedy pár fotek a vyrazil na další rest. Po jeho zdárném odlovu jsem předal ve vesničce poutní razítko. Těším se, až ho v létě dostanu do poutnického pasu. Vyrazili jsme na toužimské náměstí, kde na nás čekal Michal Davídek a provedl nás zámkem. Po prohlídce už byl nejvyšší čas vydat se do Skoků. Po cestě jsem ještě uložil keš věnovanou místnímu rodákovi. Ve Skokách už bylo pár známých včetně geoupírka, který mě ale nepotěšil. Zjistil jsem, že jsme si vybrali takřka totožné místo pro uložení jedné keše. Naštěstí se nabídl a společně se Sonymou jsme se vydali keš přemístit. Myslím si, že nové místo je také moc pěkné. Po návratu geoupírek nastartoval svou elektrickou motorovou pilu a pokáceli jsme pár náletů v prostoru pod kostelem, kde se objevil zbytek jedné z budov. Potom už následovala večeře, po které přišla sněhová přeháňka a šli jsme spát nahoru k varhanám. Noc byla sice mrazivá, ale v teplém spacáku se usínalo dobře. Tak ahoj ráno.

Neděle
Je ráno 8:30. Probouzím se a kupodivu mě nevítá déšť ani sníh, ale polojasná obloha. Po rychlé snídani jsem se převlékl a připravil dílničku pro děti včetně stolku s cwg a pamětní mincemi. Krátce po půl 11 se začali objevovat první geokačeři. V 11:00 jsme přivítali účastníky CITO, udělali společnou fotografii na schodech pod kostelem. S Jirkou Schierlem jsme pokřtili pamětní minci „Skoky 300 let“, která je nyní v provedení starobronz. Následně se rozdělila práce po skupinách a už to frčelo. Jedna skupina pokračovala ve výseku náletů dole pod kostelem, snášela větve s klestím a pálila je na jedné ze čtyř velkých hranic. Druhá skupina přenášela dřevo a vyklízela objekt sousedící s bývalým hostincem. Třetí skupina se pustila do dolování pařezu, který je před kostelem. Musím říct, že si nevybrali vůbec snadnou práci. Už se o to totiž pokoušeli mnozí, ale pařez vždy zvítězil. Tyto trefně mířené poznámky značně členy skupiny povzbudili. Za nedlouho pařez přeci jen povolil. Otázkou bylo co s ním dál. Rozhodli jsme se, že bude shozen přes horní zeď. Musel se očistit a motorovou pilou trochu odlehčit. Poté jsme ho pokusili přehodit přes zeď, ale lehké to zrovna nebylo. Nakonec se nám to podařilo. Jeho místo bylo zasypáno a nahoře byla položena původní dlažba. Práce se tedy udělalo opět hodně a i přes aprílové počasí, tedy střídání slunečních paprsků a sněhových vloček, dorazilo více než 30 geokačerů z blízka i dálky. Během dne přišlo k chuti občerstvení v podobě kávy, čaje a špekáčků, o které se jako vždy pečlivě starali Jirka s Lenkou a Michalem z místního spolku. Po ukončení pracovní části následoval již klasický odlov místních keší. Kačeři mohli navíc využít nabídku ke komentované prohlídce kostela a projít si ho od sklepa až po střechu s úžasným průvodcem Jirkou Schierlem. Mě čekalo už jen balení a loučení. Při odjezdu jsme ještě společně s Mamutem z týmu 2VJKMCH odlovili jednu z nově publikovaných keší věnovaných 300 letům mariánského poutního místa. Nakonec nás čekala už jen cesta zpět do Plzně.

Všem návštěvníkům ještě jednou moc děkujeme a doufáme, že se Vám CITO líbilo a budeme velmi rádi když do Skoků opět zavítáte.
fotografie : Dílna U mnicha , Jiří Schierl a www.davidkralik.cz

no images were found




72hodin na zámku Toužim 2016

Dne 15.10.2016  se konalo 72hodin na zámku v Toužimi ,počasí nakonec nebylo až tak zlé a tak se povedlo udělat několik věcí:
Z dlažby vchodu do zámku se odkopala ,vymetla a odvozila naplavená zemina, vyčistila se odtoková jímka dešťové vody, dodělalo se suché wc, shrabalo se listí a odvezlo se několik návozů z prostoru nádvoří. Všem brigádníkům z blízka i daleka ještě jednou moc DĚKUJEME !!!

CITO SKOKY 2016 – Podzim

Dne 24. 9. 2016 se již počtvrté konalo CITO Skoky. Tentokrát se event konal o trochu dříve ale počasí se opravdu povedlo a možná i díky tomu se dostavilo 50 kačerů . to že se udělal opět kus poctivé práce není třeba zdůrazňovat . Opět se z kopců stáhlo několik kmenů ( až si člověk říká kde se pořád berou) .Z věží kostela se vynosila suť , kamenná dlažba v okolí kostela se komplet vyčistila a samozřejmě se toho udělalo mnohem mnohem víc . Kdo chtěl mohl zůstat až do druhého dne a obdržet speciální cwg noc v kostele . Ještě jednou děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na viděnou v roce příštím.

no images were found


CITO SKOKY 2016 – JARO

Dne 17. 4. 2016 se již potřetí konalo CITO Skoky. Jak je u mých eventů zvykem – pokud se konají uvnitř tak je krásně, když jsou venku je přinejlepším zataženo. Naštěstí ani špatné počasí, ani poplašná zpráva o nesjízdnosti cesty, která druhý den z internetu zmizela stejně tak jako hromada kmenů a větví z kopců kolem kostela, neodradila bezmála 40 kačerů a 1 brontosaura aby přijeli. Na začátku eventu proběhlo předání 1000Kč na obnovu poutního domu a certifikátu 72hodin včetně nových poutnických placek. Já jsem získal certifikát o absolvovaní poutě.
Poté se již začal kopec zaplňovat postavičkami s menšími či většími fragmenty stromů (z dálky to vypadalo jak hemžení v mraveništi). Pyromani opět nezklamali a za chvíli už šlehaly plameny pěkně vysoko. Nevím kde se tolik stromů, větví  a klestí vzalo, když jsme na stejném místě již pálili před rokem.
O výdej teplých nápojů v prostoru před kostelem se letos postaraly malá káčata a nahoře u ohýnku se klasicky baštili buřtíky – v porovnání s fatramy, které plály za kostelem byl tento takovým umíráčkem, ale svůj účel splnil.
Po ukončení uklízecí části následovala prohlídka kostela a přilehlého okolí. Za tu dobu co se zde eventy konají, se zde už formuje parta pravidelných účastníků a já jsem za to opravdu moc rád!
Poděkování všech organizátorů včetně mého patří především vám všem, ať jste tady byli poprvé nebo potřetí za kus práce, která se zde odvedla a je na první pohled vidět. Takže ještě jednou vám všem od srdce děkujeme a těšíme se na viděnou na již čtvrtém eventu: CITO SKOKY 2016 – Podzim, který by se měl konat 24.9.2016


 POUŤ DO SKOKŮ – III. ETAPA

Je sobota 16. 4. 2016 odpoledne a my jsme s Michalem opět v Toužimi. Celý den prší a vytrvalý déšť nás jako věrný pes doprovází celou cestu. Ponča a pláštěnky máme v neustálé permanenci a říkáme si jak tohleto asi dopadne? Na začátku jsme se s Michalem dohodli, že dnešní putovaní věnujeme projektu „Putování Hrocha“ (i když zrovna nejsme na cestě do Vatikánu) jak hlásá nápis na mém tričku. Z batohu jsem vytáhl vlaječku od Jindry (ještě jednou děkuji) a nové poutnické odznaky. Takto patřičně vyzdoben pokračuji společně s Michalem v cestě dál.
Po cestě odlovujeme dvě keše a naše kroky směřují k Radyni, kde nám štěstí nakonec přeje. U keramiků získávám po chvilce hledání razítko do poutnického pasu. Šťastni putujeme za nepřízně počasí dál. Nebe se na nás neustále mračí a my čekáme, že  nás každou chvilkou zase pokropí nějakou tou aprílovou přeháňku.
Tuto část stezky si skoro nepamatuji, naštěstí jí má Michal stále pevně ve své paměti a jde takřka na jisto. Cestou se totiž kácí a někdy to bohužel odnese i strom se značkou stezky. Zde se jeho znalost opravdu hodí. Úvoz, který byl ještě před dvěma lety úplně zanesen větvemi a takřka neprůchodný, je nyní zcela vyčištěn a nám se jde doslova jedna báseň.
Krátce po odpočinku v Sovoluskách se nepřestáváme divit – skrz mraky na nás nejdříve nesměle, jako by mělo výčitky za ty proudy vody, vykukuje sluníčko. Po chvíli už svítí stále a vynahrazuje nám tu počáteční nepřízeň počasí. Těch posledních pár kilometrů nám uteklo jako nic. Pole před Skoky ještě nezarostlo a nám se brzy začala rýsovat na horizontu známá silueta kostela. Takže nakonec můžeme prohlásit s úspěchem – sláva nazdar výletu nezmokli jsme, už jsme tu!